• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Rekonstrukce balkonu často evokuje představu vybouraného potěru, prachu a sousedů, kteří si stěžují na hluk. Suchá pokládka dlažby na terče nebo pomocí klikovacího systému ale nabízí cestu, jak se všemu vyhnout. Oba postupy mají svá specifika, která se vyplatí znát dřív, než koupíte první balení. Nejde jen o estetiku, ale hlavně o to, aby podlaha vydržela roky bez vrzání, posunu a zatékání.

Prvním krokem je důkladné změření plochy a zvážení výškových rozdílů. Na rozdíl od klasické dlažby s lepidlem nepotřebujete dokonale rovný podklad, ale musíte znát maximální převýšení. Terče se nastavují od dvou do patnácti centimetrů, klikací dlaždice vyžadují rovnější základ, obvykle tolerují odchylku jen pár milimetrů. Změřte proto délku i šířku balkonu, zohledněte spád směrem od domu a zakreslete si překážky, jako jsou rohy, ústí odpadu nebo dveřní práh. Bez přesných čísel nedokážete spočítat počet terčů ani klipsů.

Jak vybrat mechanismus, který nezklame Mechanismus určuje, jak snadno a rychle stůl rozložíte. Nejspolehlivější je výsuvný systém s teleskopickými kolejnicemi – deska se vysune a barvy stěn do obýváku vzniklého prostoru se vloží středová vložka. Vyžaduje však sílu a pevný úchop, proto ho vyzkoušejte přímo v prodejně. Skládací stoly s odklápěcími křídly jsou jednodušší na manipulaci, ale po rozložení mívají nohy blíže u sebe, což snižuje stabilitu. U levnějších modelů se může stát, že se deska při tlaku na hranu prohne – proto vždy zatlačte na okraj stolu a sledujte, zda se konstrukce neviklá. Vyhněte se mechanismům s plastovými pojistkami, které se po roce používání vylomí.

Při výběru věnujte pozornost také nohám. Stabilní konstrukce s nohami v rozích je vhodnější pro běžné používání, ale může omezovat sezení u kratších stran. U rozkládacích stolů s podnoží ve tvaru X nebo H zkontrolujte, zda při rozložení nezasahují do prostoru pro nohy. Pokud máte malé děti, vyberte stůl s kulatými hranami a bez ostrých kovových prvků. Před nákupem si vždy ověřte, zda je stůl dodáván s dorazy proti vyskočení desky – tyto malé pojistky zabrání nechtěnému složení během jídla.

Samotná montáž vyžaduje rovný podklad. Skříňky musí být v rovině, jinak se deska ohne a praskne. Použijte silikonový tmel na spoje desek, ale nikdy ho neroztírejte celý – stačí tenká průběžná linka. Spoj desek vždy stáhněte spojovacími sponami a před utažením zkontrolujte, že desky lícují. U rohových spojů počítejte s tím, že se desky musí seříznout pod úhlem 45 stupňů, což je práce pro zkušeného truhláře. Po montáži nechte silikon vytvrdnout, než začnete kuchyni používat.

Co se týče zón, v obýváku musí fungovat dvě – pracovní a odpočinková. Nejčastější chyba je, že se stůl tlačí k pohovce, takže při každém telefonátu vidíte televizi a při sledování filmu zase pracovní dokumenty. Oddělte je aspoň opticky: stůl postavte kolmo k oknu, a ne čelem do místnosti. Za stůl umístěte vysokou skříň nebo polici, která funguje jako stěna. Jestli máte na stůl místo jen v rohu, dejte mezi pracovní plochu a sedací část závěs z těžké látky. Oddělíte tak i zvuky – když mluvíte s klientem, pohovka vás víc nepotřebuje.

Pokud po utěsnění a seřízení stále cítíte chlad, zaměřte se na spáry mezi rámem a zdí. Tyto netěsnosti se nevyřeší páskou, ale kvalitním akrylátovým tmelem nebo montážní pěnou určenou do interiéru. Aplikujte tmel do spáry v celé délce a uhlaďte ho vlhkým prstem. Nezapomeňte na parapetní desku – často pod ní zůstává dutina, kterou profukuje. Vyplňte ji pěnou, ale dejte pozor, abyste parapet nevyzdvihli.

Pásky a těsnění: kterou variantu zvolit a jak ji správně nalepit Základním řešením jsou samolepicí těsnicí pásky. Pro okna, která často otevíráte, volte pěnové pásky s vyšší hustotou – lépe odolávají opakovanému stlačení. Pokud okno téměř neotvíráte, postačí levnější pryžová páska. Důležité je povrch důkladně odmastit a vysušit, jinak páska za pár týdnů povolí. Nalepujte ji vždy až po seřízení kování, ne dřív. Pokud kování není dotažené, páska se deformuje a netěsní. Typickou chybou je lepení pásky přes staré zbytky těsnění – vždy ji nejdřív odstraňte.

Materiál desky rozhoduje o životnosti a údržbě. Masivní dřevo je krásné a odolné, ale v malém bytě s nízkou vlhkostí může pracovat a praskat. Pokud chcete bezúdržbový povrch, zvolte lamino s ochrannou fólií – je odolné proti skvrnám a poškrábání, ale při nárazu hranou se může odštípnout. Skleněná deska působí vzdušně, ale je náchylná na otisky prstů a vyžaduje časté leštění. Pro malé byty se osvědčují stoly s deskou z MDF s povrchovou úpravou, která kombinuje pevnost a snadnou údržbu. Vyhněte se lesklým povrchům, na kterých jsou vidět každé smítko.