• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Proč horní zapalování šetří dřevo i váš čas Při spodním zapalování plameny rychle vzplanou, ale také rychle zhasnou. Dřevo se vznítí najednou, vytvoří obrovské teplo, které uniká komínem, a vy musíte po chvíli znovu přikládat. Horní zapalování naopak hoří postupně. Každá vrstva dřeva se zapaluje až tehdy, když je dostatečně prohřátá od té předchozí. Díky tomu vydrží jeden zátop mnohem déle, často i několik hodin. Ušetříte nejen dřevo, ale také čas, který byste jinak trávili přikládáním.

Skladování a topení tvrdým dřevem je řemeslo, ne věda. Stačí dodržet pár zásad a odmění se vám sálavé teplo, které vydrží celou noc. Ale pozor, největší chybou ze všech je spoléhat se na „dobrý odhad". Kupte si vlhkoměr na dřevo – přístroj, který změní váš přístup. Stačí změřit vlhkost před nákupem i před topením. úložné prostory v malém bytěětšina lidí ale tento krok vynechává a pak řeší problémy s kouřem, nízkou výhřevností a zaneseným komínem. Nechcete přece, aby vaše kamna byla jen dekorace, která nehřeje. Tvrdé dřevo je investice – a ta se vrací jen tehdy, když víte, co děláte. Takže příště, když přikládáte, vzpomeňte si na to, co jste se dozvěděli. A pokud už máte suché bukové poleno, klidně si k němu sedněte a vychutnejte si to, jak hoří.

Když přikládáte do kamen, možná vás napadne, že nejlepší je rozdělat oheň co nejrychleji a nejjednodušeji. Většina lidí ale sahá po spodním zapalování – podpálí papír a dřevo nasype navrch. Výsledek? Kouř, plameny, které se dusí, a hlavně ztráta tepla, které jde do komína místo do místnosti. Horní zapalování je přitom technika, kterou používají zkušení topiči už desítky let, a přináší řadu výhod, které oceníte hned při první zatápce.

Při výběru se zaměřte na tepelnou odolnost materiálu. Běžné podložky z temperovaného skla nebo keramických desek snesou trvalou teplotu kolem 300 °C, což pro většinu kamen stačí. U kamen na pevná paliva s vyšším výkonem, nebo u krbových vložek, volte materiál s odolností nad 500 °C. Důležitá je i povrchová úprava – podložka by měla být snadno omyvatelná a odolná proti poškrábání od padajícího polena či popela. Vyhněte se materiálům, které při zahřátí uvolňují zápach nebo se deformují, jako některé levné plastové varianty.

Srpnové odpoledne, piliny ve vlasech a před domem hromada čerstvě nařezaného dubu. úložné prostory v malém bytěětšina lidí si řekne: „Skvělé, mám dřevo na zimu." Jenže právě tady začíná většina chyb. Čerstvě pokácené dřevo totiž není palivo, ale vodní nádrž. Pokud začnete topit hned, místo tepla získáte dým, dehet a ucpaný komín. Dřevo potřebuje čas – a to minimálně rok, u tvrdých listnáčů klidně dva. Než ho dáte do kamen, zkuste ho rozštípnout. Když se špalek snadno štípe a na řezu jsou vidět praskliny, je suché. Pokud se sekyra odráží a dřevo je na dotek studené, ještě není připravené.

Samotná pokládka začíná důkladnou přípravou podlahy. Podložka musí ležet na rovném, suchém a nosném povrchu. Pokud pokládáte na dřevěnou podlahu nebo koberec, vždy pod podložku vložte nehořlavou izolační vrstvu, například cementovou desku nebo čedičovou lepenku. Tím zabráníte přenosu tepla do hořlavého podkladu. Podložku nikdy nepokládejte přímo na koberec, byť by měla sebevětší tepelnou odolnost – hrozí prohoření v místě spár.

Typickou chybou je také ignorování vzdálenosti podložky od stěny. Podložka by měla být umístěna v bezpečné vzdálenosti od stěn, dle předpisů pro daný typ kamen. Pokud ji přitlačíte těsně ke stěně, může docházet k přehřívání a následnému vznícení hořlavých materiálů. Stejně tak si pohlídejte, aby podložka nebránila proudění vzduchu kolem kamen – některé typy potřebují odvod tepla i zespodu, proto podložka s plnými hranami může způsobit přehřívání.

Stanovení bezpečné vzdálenosti od hořlavin není o odhadu ani o zvyku z minulosti. Často se setkávám s tím, že lidé spoléhají na „zdravý rozum" a umístí barely s ředidlem metr od zdi, protože „tam to bylo vždycky". Jenže požární předpisy nejsou návrh, ale tvrdá čísla, která vycházejí z fyzikálních vlastností materiálů a zkušeností z reálných požárů. Špatně určená vzdálenost se projeví až ve chvíli, kdy je pozdě – při vznícení se oheň šíří rychleji, než stihnete reagovat.

Pokud přesto narazíte na problém, že dřevo nehoří, ale jen se doutná, zkontrolujte vlhkost – měla by být ideálně do dvaceti procent. V praxi to poznáte tak, že když dvě polena o sebe udeříte, suché dřevo zní jasně a čistě, mokré vydává tupý zvuk. Další trik: na řez naneste kapku saponátu. Pokud se pění, dřevo je suché. Pokud se vsákne, voda je uvnitř. I když máte dokonale suché dřevo, pozor na to, co do kamen dáváte. Nikdy nespalujte lakované nebo chemicky ošetřené dřevo – uvolňuje toxické látky, které poškozují kamna i vaše zdraví.

If you liked this article therefore you would like to acquire more info regarding jak zařídit malou kuchyni please visit the web-page.