• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Při prohlídce si všímejte detailů, které dnes unikají. Prvorepubliková kina byla navrhována jako celky – od fasády přes foyer až po samotný sál. osvětlení v obývákušímejte si původních světel, dlažby, dveří, ale i klik a zábradlí. Často se dochovaly i originální pokladny nebo šatny, které dodávají místu genius loci. Typickou chybou je zaměřit se pouze na promítací plátno a sedačky. Přitom právě boční stěny, štuková výzdoba nebo tvar stropu dotvářejí jedinečnou akustiku a pocit z filmu.

Odpolední družina umí být pro děti i vychovatele nekonečná, zvlášť když venku prší nebo když se opakují stejné hry. Místo klasického „molekuly" nebo „rybiček, rybiček, rybáři jedou" zkuste netradiční pohybové aktivity, které zabaví celou skupinu, procvičí tělo i hlavu a nevyžadují žádné speciální pomůcky. Stačí otevřený prostor, chuť zkoušet nové věci a trochu improvizace.

Závěrem platí: se stříbrem z second handu zacházejte jako s běžným stříbrem, jen s větší obezřetností. Čištění domácími prostředky je většinou dostatečné a zvládnete ho bez drahých přípravků. Důležité je být trpělivý a šperk nepodceňovat – to, že je z druhé ruky, neznamená, že nemá hodnotu. Stačí mu věnovat trochu péče a bude vám dělat radost dlouhá léta. Až příště narazíte na zašlý kroužek nebo staré náušnice, nebojte se je vzkřísit. Uvidíte, že výsledek bude stát za to.

Jednou z nejjednodušších her je "lesní paměť". Vyberte si krátký úsek cesty a zkuste si zapamatovat, co kolem sebe vidíte — třeba tvar pařezu, barvu muchomůrky nebo zvláštně pokroucenou větev. Po pár krocích se zastavte a ať děti říkají, co si pamatují. těžší variantu, ať si každý zapamatuje jednu věc a ostatní hádají, co to je. Pozor na to, abyste nešli příliš rychle — děti si nestihnou všimnout detailů.

Pokud chcete, aby děti hru přijaly za svou, nechte je občas vymyslet vlastní pravidla. Můžete jim dát jen základní rámec (např. „budeme hrát na sochy, ale co bude socha znázorňovat, si vymyslíte vy"). Tím podpoříte jejich kreativitu a zodpovědnost – děti se pak do hry zapojí s větším nadšením. Stačí málo a odpoledne v družině se promění v dobrodružství, na které budou vzpomínat.

Nakonec platí: klíčem je jednoduchost. Nechte děti, ať si hrají s tím, co najdou — klacík, list, kámen. Takové aktivity rozvíjejí fantazii a stojí úplně nic. A pokud si na konci dne koupíte jen obyčejnou zmrzlinu, bude to odměna, která nezruinuje rodinný rozpočet. Pražské parky jsou tu pro všechny, stačí jen vyrazit.

V Praze najdete i menší zahrady, které jsou méně známé, ale o to klidnější. Například zahrada u Národního muzea má krásné záhony a je ideální pro pozorování hmyzu. Dejte ale pozor na pravidla jednotlivých parků — někde je zákaz vstupu na trávník, jinde platí přísný zákaz krmení zvířat. Předem si proto zjistěte, co je v daném místě povolené, a vyhněte se tak nepříjemným situacím. Když budete respektovat přírodu i ostatní návštěvníky, užijete si odpoledne bez stresu a hlavně bez zbytečných výdajů.

Jak poznáte, že jsou bylinky hotové? Listy musí být křehké a snadno se drolit, ale neměly by se úplně rozpadat na prach. Stonky by měly být tuhé a lámavé. Pokud listy ještě pruží, potřebují další čas. Nikdy nesušte bylinky příliš dlouho, protože pak ztratí veškerou vůni. Ideální doba sušení na vzduchu se pohybuje od pěti barvy stěn do obýváku čtrnácti dnů v závislosti na druhu a vlhkosti vzduchu.

Častou chybou je přeceňovat síly dětí. Místo jednoho velkého cíle si rozdělte odpoledne na kratší úseky: nejprve procházka, pak svačina, pak hry. Pokud děti unaví chůze, využijte klidná zákoutí, kde si mohou lehnout do trávy a pozorovat mraky. Naopak starší děti ocení přírodní bludiště nebo prolézačky, kde si vyzkouší rovnováhu a obratnost. Vždy ale dopředu řekněte, kde se zastavíte a kdy půjdete domů — děti se pak lépe orientují a nesmutní z náhlého konce.

Začněte třeba ve Stromovce, kde jsou široké cesty, staré stromy a několik dětských hřišť. Děti si užijí běhání po trávě, pozorování veverek nebo jízdu na odrážedle. Pokud máte menší děti, vyberte místo poblíž vodních prvků, ale vždy mějte na paměti bezpečnost. Voda láká, ale může být nebezpečná, proto je dobré mít děti stále na očích a vysvětlit jim, že se k vodě chodí pouze s dospělým.

Častou chybou je skladování bylinek v papírových sáčcích nebo plastových krabičkách bez těsnění. Papír propouští vlhkost a aroma uniká ven, plast zase může způsobovat kondenzaci. Také se vyvarujte mletí bylinek před uskladněním – celé listy si uchovají vůni mnohem déle. Pokud bylinky potřebujete nadrtit, udělejte to až těsně před použitím. Tímto jednoduchým postupem si zajistíte, že vaše domácí koření bude vonět jako čerstvé po mnoho měsíců.